Český šermířský klub
RIEGEL

Dominik Riegel

Šermířský mistr Dominik Riegel | 30. 04. 2020

Slovníkové heslo

Dominik Riegel, jehož jméno nese náš šermířský klub, se narodil 24. 4. 1840 v Kolodějích nad Lužnicí a zemřel 12. 3. 1920 v Praze.

Podle vojenského kmenového listu, zachovaného v archivu Vojenského historického ústavu měl modré oči, blond vlasy a obličej ?podlouhlý?. Výška postavy neuvedena. Na vojnu nastoupil dobrovolně 3. října 1857 (tedy v 17 letech) a ?převzal 3 zlaté konvenční měny se závazkem kapitulace?. Kapitulace znamenala prodloužení vojenské služby po uplynutí prvního závazku, Dominik byl tedy délesloužícím vojákem. Do armády byl zařazen dnem odvodu.

Dne 25. 1. 1859 byl povýšen do hodnosti závodčího (patrführer) a 19. 5. 1860 byl jako kadet podle svrchovaného rozhodnutí 2. armádního sboru přeložen; kmenový list bohužel neuvádí, kam byl přeložen. Dne 1. 4. 1861 byl povýšen na podmyslivce (unterjäger) a 30. 6. 1865 byl zařazen do dvouleté zálohy. Že jej erár poslal do zálohy (na dovolenou) bylo asi vyvoláno finanční krizí státní pokladny po prohrané válce roku 1859, kdy byla armáda během tzv. reformy ořezána kde to šlo. Kadeti, jichž byla hromada, byli první, kteří šli ven. Dne 1. 4. 1866 byl přeložen k 69. pěšímu pluku a 1. 6. 1866 byl zde povýšen z kadeta-desátníka na poručíka 2. třídy (resp. podporučíka). Karta se obrátila, válka s Pruskem byla na spadnutí, armáda se opět zesilovala a důstojníků bylo málo, takže kadeti byli najednou opět na roztrhání. V roce 1866 se Dominik zúčastnil tažení proti Itálii. Kmenový list opět lajdácky nic nepraví o tom, kdy a kde v Itálii bojoval. Hlavní síly 69. pěšího pluku byly u 2. sboru v Severní armádě u Hradce Králové. Možná, že byl jeho III. prapor detašovaný v Castelnuovu.

Dne 1. 5. 1869 byl Riegel převeden do stavu přebytečných důstojníků a 1. 8. 1869 byl penzionován jako dočasný invalida. Jako vždy po prohrané válce se armáda scvrkala a začalo se šetřit. O dočasné invaliditě není žádná bližší informace, ač se to zpravidla vždy do kmenového listu zapisovalo.

Dne 1. 8. 1871, tedy v 31 letech, byl Dominik Riegel penzionován podle výnosu říšského ministerstva války z 18. 7. 1871 jako částečný invalida.

Dne 27. 8. 1889 uzavřel sňatek se slečnou Marií Rausovou.

Dne 13. 8. 1895 mu byla propůjčena titulární hodnost nadporučíka, podle věstníku říšského ministerstva války odst. 1 č. 6975.

V průběhu dalších let mu byla udělena Vojenská jubilejní pamětní medaile, Vojenská záslužná medaile a Vojenský jubilejní kříž.

Dne 3. 5. 1919 byl převeden do stavu československé armády jako gážista ve výslužbě a necelý rok nato umírá v Praze na Smíchově čp. 864 a je pohřben na Smíchovském hřbitově (Malvazinky).

V průběhu sedmdesátých let nebo na počátku let osmdesátých 19. století založil c. a k. poručík Dominik Riegel šermířskou školu.  Škola sídlila původně v domě U Černého koně na Příkopě, od roku 1888 v Bartolomějské ulici, v domě Jana Podlipného (Podlipný byl prvním starostou České obce sokolské). Roku 1890 byl při Riegelově ústavu, který tehdy působil v Poštovské ulici č. 7 (dnes Karoliny Světlé), založen utrakvistický Šermířský klub Riegel.

Jiný významný tehdejší pražský mistr šermu, Gustav Hergsell ml., vyučoval v Šermířském klubu záložních a zeměbraneckých důstojníků členy Pražské šermířské společnosti (Prager Fechtsociété) a později také členy Šermířského klubu Hergsell (Fechtclub Hergsell in Prag).

Mistr Dominik Riegel vedl Šermířský odbor Akademického čtenářského spolku a Šermířský klub Riegel. Oba mistři učili šerm fleretem podle francouzské školy; Hergsell zavedl výuku šermu šavlí, zvanou též školou rakouskou, a tuto směsici šavlových škol metodicky sjednotil. V té době do Prahy pronikala nová ?italská? škola.

V červnu roku 1895 uspořádal utrakvistický Fechtclub Riegel Dominika Riegela v Praze v tehdejším Grand-Hotelu v Marianské ulici čp. 1663/38 první mezinárodní šermířský turnaj ve fleretu a šavli (Das internationale Fechtturnier des Fechtklubs Riegl in Prag), kde proti sobě nastoupili špičkoví vojenští šermíři rakousko-uherské armády a na třicet borců z Itálie. Uspět proti Italům bylo v té době cosi nevídaného, protože italská šermířská škola, plná živosti a jemných nuancí, v té době vítězně táhla Evropou. Většina aktivních rakouských důstojníků na tomto turnaji utrpěla zdrcující porážku. Vítězem své kategorie ve fleretu a šavli se stal Ital Pietro Baldi. Svěřenec poručíka Dominika Riegela, Vilém Goppold z Lobsfordu (1869?1943), velký obdivovatel a vyznavač nové italské školy šermu, získal překvapivě dvě stříbrné medaile za fleret a šavli.

Významný šermířský úspěch privátních žáků Luigi Barbasettiho, (původce nové italské školy), armádních důstojníků k.u.k. oberleutnanta Heinricha Tennera (který byl též i členem poroty turnaje) a k.u.k. linienenschiffs-leutnanta Rudolfa Brosche na tomto turnaji pohnul vojenskou správu k tomu, že na základě zvláštního armádního výnosu zavedla na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě italskou vyučovací metodu šermu, kterou se od roku 1895 učili všichni vojenští učitelé šermu monarchie. Reorganizací výuky šermu na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě byl tímto pověřen italský mistr Luigi Barbasetti, který za svou inovaci císařského vojenského šermířského systému obdržel v roce 1901 Rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou. Moderní italskou školu šermu vojenskou šavlí vyučovali potom čeští absolventi Tereziánské akademie i v nově vzniklém Československu, jejím velkým propagátorem byl např. brněnský šermířský mistr Tvarůžek, jenž metodiku publikoval i knižně.

Když roku 1902 odešel Dominik Riegel na odpočinek, přerušil utrakvistický spolek Riegel činnost. Čeští členové založili Český šermířský klub Riegel, němečtí členové Herrenfecht-Club Prag, v němž převažovali důstojníci. Členové Šermířského klubu Hergsell odešli roku 1897 od Gustava Hergsella, který se stále přidržoval francouzské školy, a přejmenovali se na Český šermířský klub.

 

Autor: kolektiv