Český šermířský klub
RIEGEL

Dominik Riegel

TJ Baník Praha - ČŠK Riegel

Český šermířský klub Riegel byl založen roku 1902. Je nejstarším dosud činným šermířským klubem v České republice.

Název nese po svém prvním šermířském mistrovi, poručíku Dominikovi Riegelovi. Šermířská škola D. Riegela se nacházela původně v ulici Na příkopě, v domě U černého koně, od roku 1888 v Bartolomějské ulici, v domě dr. Podlipného, později v Poštovské ulici (dnes ulice Karoliny Světlé). Zde byl roku 1890 založen Šermířský klub Riegel. Roku 1897 si Šermířský klub zřídil vlastní šermírnu v bývalém Vratislavském paláci v Jilské ulici. Roku 1902 odešel mistr Dominik Riegel na odpočinek a Šermířský klub Riegel se rozpadl. Jeho čestní členové založili 21. června 1902 ČESKÝ ŠERMÍŘSKÝ KLUB RIEGEL. Roku 1904 přesídlil ČŠK Riegel do místností v domě Na Studenci v Mikulandské ulici, roku 1909 si klub najal vlastní místnosti v Jungmannově tř. v 1. patře domu Měšťanské Besedy. V Měšťanské Besedě šermoval ČŠK Riegel až do roku 1930. Sezóna 1930/31 byla zahájena v nových prostorách v Jungmannově tř. č. 1 v suterénu novostavby správní budovy Báňské a hutní společnosti. Zásluhou náměstka generálního ředitele Báňské a hutní Dr. Ing. Jana Tilleho a projektanta budovy arch. Josefa Říhy, kteří byli členy ČŠK Riegelu, bylo již v plánech počítáno se šermírnou a společenskými prostorami klubu, takže klub získal na tu dobu nejmodernější šermírnu ve střední Evropě. V roce 1981–1982 byla nejtvrdší ranou ztráta šermírny a klubovny, z níž byl klub Úřadem vlády vystěhován.

V roce 1993 pověřil předseda klubu dr. Ivo Prokop Petra Jedličku jednáním s novým uživatelem objektu, kterým bylo Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Po dlouhých jednáních jsme docílili znovuotevření šermírny, a to po opravách, které jsme museli sami financovat. Byla zabudovaná nová vzduchotechnika, vyčištěny všechny prostory zdevastované šatnováním stavebních dělníků a skladováním nejrůznějšího materiálu. Pronajímatel i přes příslib symbolického nájmu, takového jako v minulosti Kčs 1, – ročně, si vymínil v nově uzavřené smlouvě, hradit nájem formou postupných investic. To se zpočátku dařilo, od České tělovýchovy jsme dostali příspěvek na stavební opravy, jako oddíl jsme zajistili nákup nové vzduchotechniky, její instalaci a opravu elektroinstalace. Ostatní práce charakteru velkých úklidových prací, zajišťovali členové – šermíři. Celkově bylo vynaloženo Kč 399 525, –. Znovuotevření šermírny bylo přivítáno příznivým ohlasem. Pro další činnost byly slíbeny i další finanční prostředky. Zůstalo však jen u slibů. Protože jsme nemohli dále investovat, vypověděla jednota Baník – jako náš nadřízený orgán – bez našeho vědomí nájemní smlouvu, která skončila 31. 7. 1996. Domníváme se, že pravým důvodem však byla snaha tehdejšího vedení jednoty osamostatnit oddíl tenisu od ostatních sportů a pustit se s majetkem tenisového oddílu a potažmo jednoty do podnikání.

Návrat do šermírny byl těžký. Dlouhá odmlka v činnosti měla negativní dopad na členskou základnu. Sotva jsme začali, museli jsme opět skončit a to v době již rozvíjející se sportovní činnosti i členské základny. Z těchto důvodů nově zvolený a současný předseda Petr Jedlička nabídl dopisem z 3. 6. 1997 personálnímu odboru nového uživatele objektu, a to Ministerstvu financí, spolupráci v zajištění nejen šermířského výcviku, ale i dalších sportovních disciplin, o které by zaměstnanci ministerstva nebo jejich rodinní příslušníci, projevili zájem. I když byla nabídka příznivě přijata jak pracovníky personálního odboru, tak i odbory, nepodařilo se tento návrh z různých důvodů realizovat.

Protože jednání s pracovníky ministerstva na různých úrovních nevedla k ničemu, byl v roce 1999 písemně osloven tehdejší ministr financí pan Mgr. Svoboda. Ministr pověřil vyřešením naší „ponížené supliky“ tehdejšího náměstka pana Ing. Petříka. Ten rozhodl ve prospěch sportu a pak se začala odvíjet další nekonečná řada jednání, příslibů, ale hlavně zklamání. Boj o záchranu šermírny byl nekonečný, ale přece jenom jsme tu i tam zaznamenali drobná vítězství. Šlo hlavně o to, vtisknout šermírně ráz sportovní a klubové podoby. Jako za totality, tak i nyní si nechalo Ministerstvo financí zpracovat plán rekonstrukce. To jsme nemohli připustit, protože by to znamenalo úplnou zkázu šermírny. Nechali jsme proto vypracovat oponentní plán rekonstrukce šermírny, který vypracoval architekt Jiří Smolík. Tento návrh byl, až na malé změny, realizován. Opravy a rekonstrukce zařízení a prostor se protáhly až do roku 2001. Práce se chýlily ke konci a tak ministerští úředníci vyrukovali s návrhem nájemní smlouvy. Místo opět slíbené Kč 1, – ročního nájmu se začali chovat „tržně“ a požadovali obvyklý nájem v lokalitě a to Kč 800 ze čtverečního metru. Roční nájemné by tak činilo 126 240 Kč ročně. A byli jsme zase na dně a na začátku. Musím podotknout, že se pracovníci ještě před tím vrátili k myšlence nabídnuté spolupráce a vytvoření sportovního klubu. Nechali si od nás vypracovat podrobný projekt, se všemi náležitostmi. K předloženému projektu se vlastně vyjádřili předloženým návrhem nájemní smlouvy. Nastalo další zdlouhavé vyjednávání. Úkolem vyřešit šermírnu jako stálý problém byl nakonec pověřen ředitel personálního odboru JUDr. Štětkař. Až na základě novelizace Zákona o majetku České republiky byla nakonec vyjednána nájemní smlouva bezúplatná, která byla podepsána dne 23. 1. 2002. Smlouva nám umožňuje šermovat dvakrát týdně, od 18 do 20 hodin. Ostatní činnost je nutno předem dohodnout.

Od roku 2002 bylo nutné řešit několik problémů, spojených s dlouholetou značně redukovanou činností. Byla to hlavně otázka členské základny, jak stávající, tak nové a také vyřešení trenérské základny. Díky návratu starších, původních členů a díky náboru nových šermu oddaných členů se jednak rozrostla členská základna a za druhé se členové Riegelu opět objevují na republikových i mezinárodních turnajích, kde získávají cenné body.

V roce 2002 ČŠK Riegel oslavil 100 let své existence a při příležitosti tohoto výročí vydal publikaci, týkající se jeho historie. Tato publikace je ke stažení ve formátu PDF (cca 220 kB).