Český šermířský klub
RIEGEL

Dominik Riegel

Boje samurajů | 24. 02. 2017

Vernisáž výstavy Wojciecha Zablockého

Michael Knažko

Před Vánocemi 2016 jsem dostal od pana Wojciecha Zabłockého, vynikajícího polského sportovního i historického šermíře, oznámení o vydání jeho nové knihy s názvem Boje samurajů. Měla být představena veřejnosti u příležitosti vernisáže jeho akvarelů ve varšavském Muzeu sportu a turistiky.

Po přečtení zprávy jsem okamžitě věděl, že nejlepší osobou pro podporu této událost bude „český samuraj“ Jakub Zeman se svým vynikajícím uměním tamešigiri (seky japonským mečem).

 

Takže v lednu 2017 pražská škola historického šermu Ars Dimicatoria spojila své síly s japonskou školou umění meče Hakuzan, také z Prahy, na podporu prezentace nové knihy a výstavy obrazů našeho přítele, mistra Wojciecha Zabłockého. Tato událost byla plánována na poledne v pondělí 23. ledna 2017. Místo konání: Muzeum sportu a turistiky ve Varšavě. Obě školy šermu byly uvedeny v oficiálním programu.

Jeden den před akcí jsme naložili auto japonskými meči, dobře namočenými bambusovými rohožemi a také italskými a polskými šavlemi, a vydali se z Prahy do Varšavy. Po asi šesti hodinách jízdy autem jsme se dostali bezpečně k cíli naší cesty. Krátce nato jsme se v čínské restauraci našeho přítele setkali s mistrem Zabłockim, abychom prohovořili podrobnosti zítřejšího programu. Jakub Zeman z Hakuzan Dodžo představí umění tamešigiri ve stylu školy Tojama Rju a Leonid Křížek s Michaelem Kňažkem z Ars Dimicatoria mají pro mistra Zablockého připravené překvapení.

Příštího dne byla slavnostní síň varšavského Muzea sportu a turistiky nabitá známými sportovci, architekty a umělci spolu s příslušníky rodiny Wojciecha Zabłockého. Na úvod mistr Zabłocki popsal svůj dlouhodobý zájem o japonskou kulturu a bojové šermířské umění. Na olympijských hrách v Tokiju v roce 1964 ukončil svou šestnáctiletou dráhu sportovního šermíře a měl také příležitost seznámit se s tradiční japonskou architekturou, která jej v jeho profesi architekta inspirovala. Od té doby se kromě svého povolání věnoval také výzkumu polských šavlí. V roce 1976 navštívila Polsko skupina Japonců praktikujících kendó, japonské umění boje s bambusovým mečem. Mistr Zabłocki měl tak příležitost realizovat svůj nápad, vyzkoušet si evropský šerm s japonským mistrem kendó Kozo Andem. K utkání došlo na půdě varšavské Akademie tělesné výchovy a sportu. Údajně to byla první taková konfrontace obou šermířských škol od roku 1937, kdy se na Světové výstavě v Paříži střetli francouzští a japonští šermíři. V tomto utkání použil Zabłocki nenaostřenou italskou soubojovou šavli z 19. století a pan Ando bojoval s cvičným bambusovým mečem šinaj. Ačkoliv k zásahům došlo na obou stranách, bylo obtížné rozhodnout, kdo je vítěz. Nicméně tento souboj dal mistru Zabłockému jasnou představu, jakým způsobem by asi plukovník Michał Wołodyjowski mohl porazit legendárního samuraje Mijamota Musašiho J.

Po roce 2000 se mistr Zabłocki přestal aktivně věnovat šermu polskou šavlí a jeho zájem o chladné zbraně se nyní promítl do jeho akvarelů. V roce 2014 Muzeum sportu a turistiky ve Varšavě vystavilo kolekci jeho pastišů se šermířskou tématikou. Obrazy byly realizací nápadu vtělit soubojové scény do maleb slavných malířů uplynulých staletí technikou akvarelu. Od roku 2015 se Wojciech Zabłocki zajímá také o japonské dřevořezy ukyio-e a rozhodl se umístit postavy bojujících samurajů na pozadí barevných tisků takových slavných japonských umělců jako byli Utagawa Hirošige, Čikanobu Tojohara, Ando Hirošige a Kacušika Hokusai, opět za pomoci techniky akvarelu. Prvních pár jeho maleb bylo přijato s nadšením a tak se mistr Zabłocki odhodlal pokračovat. Nakonec vytvořil soubor padesáti akvarelů se samurajskými motivy na pozadí japonské krajiny či městské aglomerace. Ty nyní tvoří obsah jeho nové knihy, vydané varšavským Muzeum sportu a turistiky u příležitosti výstavy těchto akvarelů.

Ale vraťme se k samotné vernisáži. Po autorově úvodním slově byla promítnuta dvouminutová animace jeho „japonských“ obrazů s hudebním doprovodem z klasického filmu Sedm samurajů. Autorem animace byla Wojciechova vnučka.

Další částí programu byla ukázka sekání rohoží japonským mečem ve stylu Tojama Rju, kterou předvedl Jakub Zeman. Jakub byl oblečen v tradičním japonském kimonu a k úžasu diváků, kteří takovou exhibici viděli poprvé, předvedl variaci skvěle provedených seků katanou, s čepelí pocházející ze 14. století.

Po ukázce samurajského umění měl Michael Kňažko připraveno pro mistra Zabłockého překvapení. Vzhledem k tomu, že Wojtek je česným mistrem šavle pražské školy Ars Dimicatoria, bylo rozhodnuto vyrobit pro něj repliku jeho oblíbené polské šavle z 18. století s vyrytými nápisy „Vivat Zabłocki“ a „Honor i Ojczyzna”.  Polský mistr českou repliku polské šavle s nelíčenou radostí přijal a ihned ji zkoušel ve stínovém souboji s japonskou katanou.

Šavle si v konfrontaci s japonským mečem vedla dobře a tak nám mistr na oplátku věnoval své akvarely s duelovými scénami. Ještě větším překvapením však bylo předání Zabłockého daru pro ČŠK Riegel (Wojtek navštívil nejstarší český šermířský klub v září 2016 při příležitosti vydání českého překladu své knihy Šavle světa). Předal Leonidu Křížkovi svoji rozměrnou perokresbu zakládajících členů Mezinárodní šermířské federace (1913), mezi nimiž byl i tehdejší předseda Riegelu Jaroslav Tuček.

Po představení knihy následovala samotná vernisáž 50 mistrových maleb se samurajskými motivy, doplněnými akvarely záštit japonských mečů; cuba je nejenom součástí montáže japonského mače, ale svébytným uměleckým předmětem vyráběným i samostatně, aniž by se počítalo s tím, že doplní nějakou čepel.

Jedním z hostů slavnostní vernisáže byl velký polský herec Daniel Olbrychski, který hrál hlavní role a předvedl své mistrovství v šermu šavlí v klasických polských historických filmech na náměty trilogie Henrika Sienkienwicze – Pan Wolodyjowski (1968), Potopa (1974), Ohněm a mečem (1998). Olbrychski projevil velký zájem o seky japonským mečem a tak jej Zeman zasvětil do základní techniky tamešigiri. Olbrychski jako zkušený šavlista si techniku rychle osvojil a sekal bambusové matrace s očividným potěšením. Protože vždycky cestuji se svou oblíbenou italskou duelovou šavlí, požádal jsem velkého filmového hrdinu mého dětství o několik společných fotografií a Daniel ochotně vyhověl.

Vernisáž s bohatým programem byla zakončena společným obědem s ředitelem muzea panem Tomaszem Jagodzińskim, členy Zabłockého rodiny a dalšími hosty.

Pro českou výpravu zážitky ještě nekončily; večer jsme se zúčastnili tréninku polské skupiny historického šermu, s jejíž metodikou nácviku šermu polskou šavlí 17. a 18. století jsme se seznámili již během naší první návštěvy Varšavy v srpnu 2015. Také tentokrát jsme byli ohromeni jejich razantním pojetím nácviku a posléze volnými potyky.

Foto autor a MST, obrazy W. Zabłocki

 

 

Autor: Michael Kňažko