Český šermířský klub
RIEGEL

Dominik Riegel

Mezinárodní šermířská federace (FIE) | 26. 11. 2013

2013 - 100leté výročí založení

FIE je mezinárodní nezisková organizace sdružující národní šermířské svazy za účelem propagace a rozvoje šermu ve světě a spojující šermíře všech zemí. Vrcholným orgánem FIE je výkonná rada volená na kongresu FIE. Stanovy a pravidla FIE jsou závazná pro všechny členy FIE. V současné době FIE sdružuje 148 národních šermířských svazů. Sídlo FIE je ve švýcarském Lausanne.

 

O založení Mezinárodní šermířské federace (FIE) rozhodl mezinárodní šermířský kongres, který se konal v listopadu roku 1913v Gentu. Tohoto kongresu se zúčastnili i pánové J. Tuček (ČŠK Riegel) a V. Vaníček (Český šermířský klub). Událost měla za následek utvoření Českého šermířského svazu, jehož působnost se však omezovala pouze na Čechy, nikoliv také na Moravu a Slezsko. Tento svaz tvořily pouze dva kluby: ČŠK Riegel a Český šermířský klub.

Na základě přípravných porad v Gentu se 29. listopadu 1913 v 15 hodin konala v pařížském Automobil Club de France ustavující schůze Mezinárodní šermířské federace (FIE – Fédération Internationale d’Escrime) a to za předsednictví markýze de Chasseloup-Laubat. Zastoupeny byly následující národní šermířské svazy:

Deutscher Fechter Bund (Německo) zastoupený panem Erckrathem de Bary;

Fédération Belge des Cercles d'Escrime (Belgie) – pánové Georges Renard, Charles Cnoops, Albert Sarens a Paul Anspach;

Český Šermířský Klub Riegel (Bohemia)– pánové Jaroslav Tuček a V. Vaníček;

Fédération Nationale Française d'Escrime (Francie) – markýz de Chasseloup-Laubat a pánové Bruneau de Laborie, René Lacroix and Bernard Gravier;

Amateur Fencing Association (Velká Britanie) – pan Edgard Seligman;

Koninklijke Nederlandsche Amateur Schermbond (Holandsko) – poručík A. E. W. de Jong;

Magyar Vivö Szovetsëg (Uhry) – pánové Dr. Bela Nagy and Dr. Pierre Toth;

Federazione Nazionale Italiana di Scherma (Itálie) – pan Giuseppe De Valle;

Norge Fekteforbund (Norsko) – markýz de Chasseloup-Laubat;

Jako neoficiální pozorovatel byl na zakládající schůzi přítomen pan Osorio z Portugalska.

 

 

Portréty zakládajících členů FIE – kresba Woljciech Zabłocki 2013. Zleva: Andre Maginot (Francie), Bruneaux de Laborie (Francie), A.E.W. de Jong – stojící (Nizozemsko), Paul Anspach (Belgie), Chasseloup-Laubat (Francie), Edgar Seligman – stojící (Velká Británie), Rene Lacroix (Francie), Jaroslav Tuček – stojící ( Čechy), Ercrath de Bary (Německo), Bela Nagy (Uhry). Fotografie ostatních účastníků neměl výtvarník k dispozici.

 

Po zahájení schůze a přivítání účastníků bylo přečteno sdělení o zplnomocnění předsedy k zastupování Norska. Jak nás informuje zápis ze schůze Českého olympijského výboru ze dne 9. prosince 1913, omluvily se kluby španělské, portugalské a vídeňské. Ze zápisu se dále dozvídáme, že byl přečten dopis z Vídně, jímž sděleno, že tamější kluby ustavující schůze zúčastniti se nemohou, nejsouce dosud ve svaz sloučeny. Bylo ujednáno, že národní svazy na schůzi nezastoupené mohou býti přijaty později, pokud budou souhlasit se stanovami FIE.

Přes protesty Maďarů a Rakušanů byl tedy Český šermířský svaz přijat za řádného člena FIE. Následovala vzrušená debata o poměru hlasů ve výboru FIE a neméně komplikovaná debata o počtu hlasů ve třech technických komisích. Nakonec došlo ke konsensu (viz citace zápisu na konci kapitoly).

Ustavující schůze zvolila za prvního prezidenta FIE prezidenta belgické šermířské federace, pana Alberta Feyericka.

Následujících sto let bylo v historii FIE bohatých na události a zvraty. Necelý rok po založení ovšem činnost federace naprosto ustala, v důsledku první světové války, a to až do roku 1919. Ihned po válce však byla činnost obnovena. Zpravidla každé čtyři roky se konal během olympijských her v místě jejich konání také kongres FIE, který volil nové, či potvrzoval staré prezidenty a předsednictvo. Zástupcem čs. šermu v FIE mezi válkami byl dr. ing. Jan Tille.

Činnost FIE byla v září 1939 přerušena další světovou válkou. Prezidentem FIE byl v té době již ve druhém volebním období Paul Anspach (od roku 1932). Protože byl belgické národnosti, bylo sídlo FIE přeneseno do Bruselu. Válečné peripetie měly dramatický dopad i na mezinárodní šermířskou organizaci. Do jejího osudu zasáhl Reinhard Heydrich. Na berlínské olympiádě neuspokojil své sportovní ambice a tak se vrhl na administrativu. Zaměřil své úsilí na to, aby se stal prezidentem FIE. Anspachovo volební období mělo skončit v roce 1940 a na jaře příštího roku měl kongres zvolit nového prezidenta. V důsledku přepadení Belgie k tomu však už nedošlo. Heydrich vyslal do Bruselu oddíl gestapa, který zabavil archiv FIE a odvezl jej do sídla nacistické strany v Prinz-Albrecht-Strasse v Berlíně. Krátce nato, v prosinci 1940, byl Heydrich zvolen prezidentem Německé šermířské asociace. Z této nové pozice povolal Anspacha do Berlína. Vysvětlil mu, že jeho funkční období skončilo a že v rámci nového „evropského pořádku“ hodlá založit společně s Itálií a Maďarskem novou evropskou šermířskou organizaci, jež vystřídá FIE. Požadoval po Anspachovi, aby na něj přenesl své pravomoci, což Belgičan statečně odmítl, ačkoliv to mohlo mít za následek uvěznění. Překvapivě mu bylo dovoleno vrátit se do Bruselu, ale Heydrich ve svém úsilí nepolevoval. Na základě jeho nátlaku napsal Anspach rozzuřený dopis předsedovi mezinárodního olympijského výboru, ale Heydrich reagoval bleskově a útok odrazil. Obrátil se na předsedu Italské šermířské federace, dr. Baslettu, který byl Anspachův přítel a tentokrát Anspach povolil. Přesto však dlouho vzdoroval s téměř sebevražednou odvahou. Není vyloučeno, že Heydrich dokázal ocenit kuráž šermířského soupeře. Ze své nové funkce se ovšem netěšil dlouho. V květnu 1942 byl v Praze zlikvidován. Paul Anspach byl po válce za svoji odvahu, s jakou hájil zájmy a prestiž FIE, vyznamenán pohárem rytíře Feyericka.[1]

Anspach válku přežil. Po válce byla činnost FIE obnovena a na kongresu v Bruselu v roce 1946 bylo rozhodnuto, aby Anspachovo předčasně ukončené volební období bylo prodlouženo až do konce roku 1947. Archiv FIE však byl nadobro ztracen, když jej omylem spálili američtí vojáci, odmořující berlínský sportovní stadion, kde byl uložen.

Cohen píše, že po válce provedla FIE další „odmoření“ a doporučila národním svazům vyloučit celkem osmnáct šermířů za „činy proti FIE“. Údajně mezi nimi byli tři Češi, čtyři Rakušané, pět Norů, jeden Polák, dva Holanďané a tři Belgičané – avšak žádný Němec. Jména a konkrétní důvody vyloučení se mi bohužel nepodařilo zjistit.

V roce 1968 kongres v Paříži zcela změnil články stanov, týkající se vedení a administrace FIE. Od té doby stálo ve vedení federace jedenáct členů výkonného výboru. Ten byl tvořen prezidentem, zvoleným kongresem, jedním generálním sekretářem, pokladníkem a osmi členy, kteří nesměli být stejné národnosti jako prezident. Další změna přišla v roce 1992, kdy kongres v Paříži rozhodl, že vedení FIE bude svěřeno dvanáctičlennému výkonnému výboru; ten se po pařížském kongresu v roce 2008 opět rozrostl, a to na šestnáct členů (včetně prezidenta).

Koncem 80. let 20. století přenesla FIE své sídlo z Paříže do Lausanne, sídla mezinárodního olympijského výboru. Pokud se tak stalo v důsledku snahy získat větší vliv na sportovní administrativu, záměr nevyšel. Tehdejší předseda MOV Juan Antonio Samaranch se netajil záměrem sportovní šerm zefektivnit, jinak by mohl zcela zmizet z olympiád. To by ovšem znamenalo pozvolný zánik sportu. Zatím se tato hrozba neuskutečnila a nástup „netradičních“ šermířských zemí (Korea, Čína…) snad přitáhne více diváků a šerm i nadále na olympiádách zůstane. To bude jeden z hlavních úkolů funkcionářů FIE.

Od založení FIE se v jejím čele vystřídalo 14 prezidentů:

1913–1921: Albert Feyerik (Belgie)

1921–1924: André Maginot (Francie)

1925–1928: George van Rossem (Nizozemsko)

1929–1932: Eugène Empeyta (Švýcarsko)

1933–1948: Paul Anspach (Belgie)

1949–1952: Jacques Coutrot (Francie)

1953–1956: Giuseppe Mazzini (Itálie)

1957–1960: Pierre Ferri (Francie)

1961–1964: Miguel de Caprilesm (USA)

1965–1980: Pierre Ferri (Francie)

1981–1984: Giancarlo Brusati (Itálie)

1984–1992: Rolland Boitelle (Francie)

1993–2008: René Roch (Francie)

Současným prezidentem FIE (od roku 2008) je ruský miliardář Ališer Usmanov, sloužící již druhé čtyřleté funkční období. O jeho „sportovních“ zájmech svědčí i to, že vlastní zhruba 30procentní podíl fotbalového klubu Arsenal.

Na 30. listopadu 2013 plánuje FIE oslavy 100 let založení, na kterÉ pozvala z každé zakládající země dvacet šermířů, tedy i z Čech. Součástí oslav má být putovní výstava k historii sportovního šermu.

 

 


[1] Toto vyznamenání se uděluje od konce 2. světové války jednotlivcům nebo šermířským týmům či svazům, kteří projevili rytířského ducha, nesobecký přístup a sportovního ducha, a to na paměť generálního sekretáře FIE rytíře Feyericka, který v roce 1940 padl v čele svého praporu při obraně vlasti. Původně se cena udělovala každoročně, od roku 1955 bienálně. Mezi oceněnými byli například Ilona Elek (1951), Edoardo Mangiarotti (1959), Jerzy Pawlowski (1967), Alexandr Romankov (1985), Pál Kovács (1989) a další.

Autor: Leonid Křížek